"Slavíme" čarodějnice?
Gemmoterapie není rychlou záplatou na symptomy. Spíš než aby jen tlumila příznaky, pomáhá tělu obnovit jeho přirozené funkce – pročistí lymfu, zklidní nervy, podpoří trávení i detoxikaci. Je jako důkladný jarní úklid pro celé tělo i mysl. Lze ji proto přirovnat k "vnitřnímu úklidu a restartu organismu".
Pohanství, křesťanství a dnešní pohled na „pálení čarodějnic“
Valpuržina noc, pálení čarodějnic, Filipojakubská noc… Jde o jednu z nejrozporuplnějších tradic, které v naší kultuře přetrvaly do dnešních dnů. Pro jedny radostná oslava jara, pro druhé temná připomínka doby inkvizice a pálení žen na hranicích. Jaký je původ této tradice? A máme ji dnes slavit?
Kořeny v pohanství: oslava ohně, plodnosti a přechodu
Původ čarodějnické noci sahá hluboko do předkřesťanských časů, kdy se slavilo jarní probuzení přírody, plodnost a příchod světlé části roku.
Oheň byl symbolem očisty, ochrany a nového začátku. V keltské tradici je znám svátek Beltaine, v germánské kultuře se mluví o Valpuržině noci.
Tyto svátky měly spojitost s magickým liminálním časem, kdy se stírá hranice mezi světem lidí a „jiným světem“. Věřilo se, že duchové a čarodějnice v tento čas mohou volně putovat krajinou.
Křesťanský pohled: démonizace a perzekuce
S příchodem křesťanství byla původní lidová magie a rituály označeny za pohanství a čarodějnictví.
Svatá Valpurga, podle které se noc jmenuje, byla benediktinská abatyše známá svým bojem proti „ďábelským silám“. Církevní svátky kolem 1. května nahradily původní oslavy a "čarodějnice" byly spojeny se zlem, hříchem a satanismem.
Ve středověku a novověku došlo k tragickému vývoji – honům na čarodějnice, během kterých byly tisíce (zejména žen) obviněny, mučeny a upáleny.
Dnešní podoba: hranice jako symbol jara i památka
Dnes se v Česku a na Slovensku tradičně „pálí čarodějnice“ – symbolická postava ženy je vztyčena na hranici a slavnostně spálena. V moderním pojetí jde často o společenskou událost, sousedské setkání a rituální rozloučení se zimou.
Přesto si mnozí kladou otázku:
Je správné symbolicky pálit ženu na hranici, byť v nadsázce? A jak se na to dívat s ohledem na historii perzekuce tzv. čarodějnic?
Co s tím dnes?
Zachovejme svátek jako oslavný a očistný, ale s vědomím jeho hlubokých kořenů.
Místo "čarodějnic" oslavujme živly, přírodu a cyklus života.
Proměňme oheň z nástroje ničení v nástroj transformace – zapalme oheň pro očistu, obnovu, společné sdílení.
Vzdávejme úctu moudrým ženám minulosti, které byly často obětí strachu, nepochopení a patriarchálního systému.
Slavit, ale vědomě
Pálení čarodějnic není jen bezmyšlenkovitá tradice. Může se stát rituálem transformace, očisty a propojení s přírodou – pokud se rozhodneme k němu přistoupit vědomě a s respektem k historii. "Slavit čarodějnice" může znamenat oslavit návrat k přírodě, k sobě samým a k posvátnému cyklu života. Je to pozvání ke spojení – s kořeny, živly, komunitou i vlastním tělem.